Tělo a mysl k sobě neodmyslitelně patří. Jak moc je ale důležitý mindset ve spojení s fitness a proč je důležité pracovat na obou? Nejen na to jsme se zeptali zakladatelky jedinečného fitness studia Inner Vibe, kde zdaleka nejde jen o krásnou postavu.
Kdo je Karolína Szabová?
Karolína Szabová je trenérka fitness, koučka osobního rozvoje a zakladatelka studia Inner Vibe. Studio vzniklo právě k propojení fitness a péče o duši – můžete se absolutně vyčerpat na tréninku, dobít na meditaci, józe či masáži nebo se s pomocí mentora vydat na cestu za sebepoznáním.
V minulosti prošla nejen několika kurzy seberozvoje, mentoringu, ale také šamanskými ceremoniemi. Díky tomu dnes na cestě nejen ke krásné postavě, ale také k sebepoznání a štěstí pomáhá i svým klientům.
Trénujete dvě na první pohled odlišné disciplíny: fitness a mindset – tělo a mysl. Jak taková kombinace vznikla?
Ono se to zdá jako dvě odlišné disciplíny, jak říkáte, ale tělo a mysl jsou propojené nádoby. Po základce jsem skončila se závodním plaváním, hledala jiný pohyb a zamilovala se do fitka a cvičení.
Chodila jsem cvičit v podstatě denně, absolvovala různé kurzy a začala předcvičovat a vést osobní tréninky. Když jsem přišla do Prahy a začala pracovat jako trenérka ve fitku, cítila jsem, že mi něco chybí.
Tou dobou už jsem se zabývala různými tématy přenastavení mysli, práce s emocemi, pozitivního myšlení, naplňování snů a vizí, chodila k různým průvodcům, terapeutům, mentorům… Uvědomila jsem si, že mi ve fitku chybí komplexnost.
Měla jsem pocit, že jde jen o to, kolik kdo zvedne, jak vypadá a tělo bylo top všeho. Já hledala víc. Tím nechci dehonestovat fitka jako taková, mají velký význam. Jen chci ponouknout lidi k většímu zamyšlení.
Začala jsem tvořit různá setkání, mini kurzy nad tématy osobního rozvoje a po čase přišla myšlenka spojit tyto dvě cesty (fitko a mindset) do jednoho prostoru. A protože vnitřní vibrací vše začíná, vzniklo naše studio s názvem INNER VIBE.
Jaká byla vaše cesta ke koučinku osobního rozvoje?
Úplné počátky jsou již někde v dětství. Vždy za mnou chodila spousta spolužáků, přátel či známých pro radu nebo se jen tak vypovídat a sdílet svoje trable. Věděli, že u mě vždy najdou pochopení, soucit a bezpečné prostředí. A to mi zůstalo doteď. Lidi chodí za tímto pocitem a dovolí si se plně uvolnit a rozzářit.
Psychologie a nastavení mysli mě vždy zajímalo. Jako všichni, i já si v životě nesla různá traumata, psychická zranění a bolístky a chtěla jsem vědět, jak přes to všechno můžu být šťastná a nebýt obětí okolností.
A tak jsem hledala cesty, jak se to naučit. Kurzy, semináře, výcviky, terapie, koučování, je toho mnoho. A pokud vím, že můžu být šťastná, ať se děje cokoliv, chci, aby se to mohli naučit i ostatní! Věděla jsem, že vedení v sebepoznání je moje cesta, kterou mám následovat.
Byla jste si rozhodnutím od začátku jistá?
Jednu dobu jsem se tomu bránila, protože jsem měla v hlavě nastavené, že já přece nemůžu lidem pomáhat, vést je a být jim inspirací. Nejsem na to dost dobrá.
Život mi ale stále dával znamení, že nejde jinak, než tuto cestu následovat. Pak jsem uvěřila své síle. A když si dovolíme cítit v sobě tuto sílu, skrze kterou tady máme žít a tvořit, víme naprosto přesně, že je to ono.
Nejvíc mě k téhle cestě navedl můj životní příběh, tedy traumata, vnitřní nespokojenost, zkušenosti, prožitky, chyby, pády které mě znovu a znovu nutily postavit se ze země na vlastní nohy a být lepší verzí sebe sama. Mnozí možná teď ani neuvěří, že jsem si procházela spoustou těžkých období, protože mě znají jako sluníčkovou Káju.
Ale navenek věci často vypadají jinak, než jsou uvnitř. A já vždy chtěla lidem přinášet hezké prostředí, nehledě na to, čím procházím. Vždyť oni za to nemohou, tak co bych jim kazila svou náladou tu jejich. Věci jsem si řešila sama jinde. A z toho vznikla moje cesta.
Co znamená INNER VIBE a jak celý projekt vznikl?
Část jsem již zmínila. INNER VIBE znamená “vnitřní vibrace” a tento název prostor nese proto, že naší vnitřní vibrací to všechno začíná. Zkuste si to někdy během dne, kdy se nebudete cítit dobře. Zastavte se, uvědomte si svou energii. Pokud není taková, jakou byste ji chtěli, jednoduše ji přesměrujte.
Ano, takovou máme moc. Vybrat si energii, která nás vnitřně živí a dělá nám radost a nezůstat v tom, co nás zbytečně udržuje v negaci. Vše je o myšlence, která spouští emoci. Zkuste to! I proto se snažíme u nás ve „Vajbu“ mít hezkou atmosféru, pozitivní vibe, za kterým se lidé vrací.
Náš VIBE vznikl myšlenkou propojení fitness a mindsetu. Tenkrát, když jsem se o uskutečnění vize rozhodovala, odcestovala jsem, abych si byla jistá. Jela jsem na několik dní do Indie do Malého Tibetu a věděla jsem, že tam se vše usadí. A bylo to tak, po návratu jsme našli pro Vibe prostor a začalo se pracovat.
Jak tréninky v INNER VIBE probíhají? Jdu například na fitness a část hodiny se věnuji psychice nebo musím na dvě oddělené lekce?
Každá lekce je u nás jiná. Záleží, jaký lektor ji vede. Některé lekce jsou zaměřené pouze na fitness a některé mají i svou meditační / relaxační část. Já ráda tyto věci propojuji.
Tedy nejprve si dáme s mými „miláčky“ (jak já říkám svým klientům) pořádně do těla! A hlavně s láskou, protože naše první pravidlo zní: „Musíš to milovat, hlavně s láskou.“ Na to už jsou u mě zvyklí a když se jim do něčeho nechce, sami si někteří pravidlo opakují. Jsou fakt skvělí.
Fitness část odcvičíme s pozitivním vibem a na konci nás čeká relaxace / meditace. Je to pár minut, kdy se snažím lidi navést k tomu, aby se zastavili a vnímali sami sebe. Aby obrátili pozornost dovnitř po celém dni, kdy obracíme svou pozornost ven.
Jak jsem ale zjistila, tak i těchto pár minut dělá velkou službu. I u lidí, u kterých jsem si myslela, že na tyto závěrečné relaxace nejsou, jsem později zjistila, že nad myšlenkami přemýšlí.
A to je vlastně cíl, že? Navést lidi k přemýšlení.
Ano, to je přesně záměr – navést lidi na komplexnější cestu. Navést je, aby o sobě přemýšleli tak, jak by je třeba ani nenapadlo. Na konci hodiny tedy dostávají takovou ochutnávku meditace/relaxace, na kterou potom mohou přijít na celou hodinovou lekci.
U osobních tréninků ráda propojuji koučink a osobní fitness trénink, protože hodně vnímám, jak často hubnutí blokuje hlava. Ženy jsou odhodlané hubnout, makat, cvičit, ale přijetí svého těla a sama sebe je na bodu mrazu, a pak se opět bavíme jen o fyzické rovině.
Otázkou zůstává, zda bude žena své tělo přijímat ve chvíli, kdy bude hubená. Z různých studií víme, že v mnoha případech ne. Proto ráda pracuji ruku v ruce s myslí, kdy se právě zabýváme třeba přijetím svého těla (jsou zde samozřejmě i další příčiny) a cvičením, kde posilujeme tělo. Všem ale toto propojení nenutím, někdo chce jednoduše jen cvičit nebo jen koučovat.
Když se chci věnovat čistě fyzickému tréninku, můžu do INNER VIBE stejně přijít?
Ano, fitness lekce jsou zaměřené na fyzické cvičení a mysl je v zde jako doplněk. Vyžití si najde jak ostřílený sportovec, který si chce pořádně zamakat, tak i začátečník, který se chce naučit základům.
Proč je pro sportovce důležité propojit tělo a mysl, tedy pracovat nejen na fyzičce, ale také na psychickém zdraví?
Ono to jde ruku v ruce. Pokud člověk začne chodit pravidelně cvičit, projeví se to i na jeho psychice. To jistě všichni známe, jak chodíme po cvičení nadšení domů. A řekla bych, že nejen pro sportovce je důležité pracovat na psychickém zdraví.
Možná je nejprve dobré si definovat pojem psychické zdraví, co to pro nás vlastně je. Psychické zdraví máme ve chvíli, kdy se cítíme psychicky dobře, zvládáme pracovat se svými emocemi, dokážeme společensky žít, začleňovat se, bavit se, kognitivně fungovat.
Pro sportovce, a vlastně pro kohokoliv, kdo se rozhodne cvičit, je psychické zdraví zásadní pro schopnost vyhodnotit svoje limity, uvědomit si opravdový záměr a neutíkat k nadměrnému cvičení od emoční nestability.
Vídám lidi, kteří cvičí denně třeba 2 hodiny (a vrcholoví sportovci to nejsou), ale utíkají tím od svých vnitřních pocitů a nejsou schopni sociálního života. Vzpomínám si, že sama jsem jednu dobu byla ve fitku denně. Byl to pro mě jen útěk od reality – oproštění od nepříjemných pocitů.
Je tedy špatné brát cvičení jako řešení problémů či špatné nálady?
Není to úplně špatně. Je v pořádku, když se snažíme od nepříjemných věcí odklonit pozornost jinam. Zároveň je ale třeba s pocity pracovat a nepotlačovat je, aby negenerovaly další problémy a bloky. Přesně proto je důležité jít ruku v ruce s tělem a myslí, aby ani jedno nebylo v extrému, ale bylo v našich životech ve zdravé míře.
U mnohých vrcholových sportovců můžeme vidět, že jde jen o výkon, dril a co nejlepší výsledky. Bohužel se víc a víc potkávám s tím, že o psychickou pohodu se nikdo nezajímá – potřebují výsledky! Sama jsem to zažila v plavání.
A ač se víc a víc objevují vrcholoví sportovci, kteří na svém mindsetu pracují (a to je mimochodem ve výkonech posouvá dál), hodně trenérů si bohužel neuvědomuje, jakou moc naše mysl a psychika má. V tomhle odvětví je naprosto skvělý kouč Jan Mühlfeit.
Máte příklad ze své praxe, kde se tělo a mysl vzájemně ovlivňují?
Jasně. Můžete samozřejmě cvičit bez toho, že byste se zajímali o psychiku. Jenže pokud mi přijde klientka, která chce zhubnout, ale vůbec nemá ráda svoje tělo a nepřijímá ho, je větší problém v psychice než ve cvičením samotném.
Často se pak děje, že i když zhubne, přes veškerá očekávání své tělo milovat nezačne. Jakto? Vždyť záměr byl splněn a kila jsou dole. Jenže podstata problému je úplně jinde než v těle. A to v mysli, psychické pohodě.
Pracovala jsem s jednou klientkou na obou rovinách – fyzické i mentální – a bylo krásné vidět, jak si mnohem víc užívala tréninky ve chvíli, kdy jsme posunuly přijetí svého těla k lásce. Zmizel tlak na hubnutí, na cvičení, na shazování. Byla to radost a o to víc to šlo, protože psychická rovina ovlivnila další aspekty v životě. A to mě na tom baví!
Odpověď na otázku bych shrnula takto: Když přijde těžká situace, můžeme mít silné tělo jak jen chceme, ale pokud naše mysl a psychická pohoda budou slabé, semele nás to. Mysl je ta, která nás udržuje silnými – a silné tělo naši silnou mysl může několikanásobně podpořit. Proto je důležité pracovat na obou rovinách. Tělo není vším, tělo je nástrojem.
Jak probíhá cesta k osobnímu rozvoji?
Skvělá otázka. Myslím si, že cesta osobního rozvoje je celý náš život. Jen to někdo žije vědomě a někdo to prostě neřeší. Je to každá naše zkušenost, kterou prožíváme. Každý těžký moment, který si myslíme, že nedáme. Každý úspěch, který nás potká.
To vše nás osobnostně rozvíjí a posouvá dál v našem vědomí si sebe sama. Můžeme se vždy zeptat sami sebe na otázky: Co mi tato situace přináší? Co si skrze ni mám uvědomit? Kam se mám posunout? Co mě učí?
A pak záleží na každém z nás. Protože i když se nám situace zdá opravdu tragická a máme pocit, že je nejhorší v našem životě (například úmrtí, rozvod, doplňte, co chcete), stále nás něco učí. Odlišuje nás jen rozhodnutí, které v situaci uděláme. Můžeme být obětí okolností, které se nám staly a celý zbytek života žít v utrpení, nebo vzít zkušenost jako možnost k růstu.
A ano, je to mnohdy velmi těžké, ale naše duše zažívá situace, které je připravena zvládnout. Pak už je to na nás. V těchto situacích lidi jako mentor provázím, aby s nimi uměli pracovat a mohli tak být dál v psychické pohodě.
Máte nějaké tipy, na čem mohou čtenáři začít pracovat třeba hned teď, z domova?
Rozhodně, hned několik. Meditace, schůzka sama se sebou, psaní deníku. To jsou zásadní a základní věci, které nám pomáhají cítit a chápat sami sebe.
Meditace je v poslední době velmi profláknutá. Sama je vedu a často se setkávám s argumenty, že se klientům nedaří uvolnit, neví, jestli to dělají dobře a pořád je něco ruší.
Pro začátek bych doporučila si pustit meditaci vedenou slovem nebo relaxační hudbu a jen pozorovat svůj dech. Dech je základ. Vše je o tréninku a stejně jako se naučíme chodit, protože to stále dokola zkoušíme, naučíme se i uvolnit a meditovat.
Meditace je jen vědomá přítomnost. Vědomí si přítomného momentu, skrze svůj dech. Je to vlastně jednoduché. Vedené meditace, které jsem vytvořila, máme i na našem webu, takže jsou vám případně k dispozici.
Psaní deníku mám také velmi ráda, protože napsaná věc vede naši mysl k dalším uvědoměním a jasnějším zprávám. Pomáhá nám uvědomit si pocity, rekapituluje nám den a dá nám sebereflexi a uspořádání myšlenek. Psát si deník každý den by v začátku sebepoznání měl každý. Zkuste to.
A schůzka sama se sebou? To je za mě jeden z nejintimnějších zážitků, který si můžeme dát. Jen tak být sami se sebou, se svými sny, touhami, pocity, nejbláznivějšími myšlenkami… V lese, doma, u moře, ve vaně… Prostě jen tak. Bez telefonu, televize, bez druhých. Jen se sebou a svým životem.
Chcete našim čtenářům vzkázat ještě něco?
Vezměte svou odvahu a vykročte do poznání sebe sama v plné síle. Dopřejte si porozumět své mysli a posílit své tělo. Jsou jako propojená nádoba, která vám vaši péči několikanásobně vrátí zpátky. Žijte své sny jako byste měli plnou svobodu! Svět na to čeká.
Chcete konečně začít pracovat na svém těle, mysli nebo obojím dohromady? Svěřte se do rukou skvělých trenérů ze studia INNER VIBE a vydejte se na cestu za svým nejlepším já.
