Vasil Ducár a jeho cesta k profesionálnímu boxu

 

Vasil Ducár a jeho cesta k profesionálnímu boxu

11. 8. 2022 197×
Rozhovory, Tipy na sportování

Box je ve světě jeden z nejpopulárnějších bojových sportů. A Vasil Ducár je naším nejlepším boxerem. Jaká byla jeho cesta k profesionálnímu boxu, kolik ho stála úsilí a jak vlastně vypadá život profesionálního boxera? 

Kdo je Vasil Ducár?

Vasil Ducár je nejlepší český profesionální boxer. Je jedním ze čtyř českých boxerů, kterým se povedlo dostat až do souboje o mistra světa a má za sebou řadu velkých úspěchů.

Vasil je povoláním policista, má manželku a na cestě druhou dceru. Baví se různými sporty a hlavně životem. Sportu se věnuje už od dětství, k boxu se ale dostal až později.

Vasil Ducár Box
Vasil Ducár, nejlepší profesionální boxer v Česku

Jak dlouho už se věnujete boxu?

Při studiu na Fakultě sportovních studií na Masarykově univerzitě jsem náhodou přičichl k bojovým sportům jako doplňkovému sportu a strašně mě to chytlo.

Hned v prvním ročníku jsem šel s kamarádem vyzkoušet trénink thajského boxu a strašně mě to bavilo. Pak přišlo zkouškové, kdy jsem nejezdil do Brna a ve Znojmě jsem proto začal navíc trénovat klasický box. Postupně jsem začal v obou sportech i zápasit.

Později se přidalo ještě MMA. Stalo se to vlastně úplně náhodou, když jsem omylem přišel na trénink MMA a naštvalo mě, že mě hubený kluk hodil na zem a uškrtil. Tak jsem začal trénovat i MMA.

Vyprofiloval jsem se až postupem času, zhruba v roce 2017, když přišly úspěchy v boxu. Už to moc nešlo kombinovat a potřeboval jsem zaměřit speciální přípravu právě na box.

Kdo nebo co vás k boxu přivedlo?

Jako spoustu kluků, už od malička mě bavily úpolové sporty. Ale jak jsem říkal v první otázce, k boxu jsem se dostal až na vysoké škole a vlastně náhodou. Do té doby se nikdy nenskytla šance a rodiče určitě nebyli pro. 

Ani když jsem začal trénovat a zabývat se boxem na plno, rodiče nadšení nebyli. Box mi určitě nezakazovali, ale nelíbilo se jim, že se nechám mlátit do hlavy. 

To se jim tedy nelíbí pořád, ale postupem času zjistitli, že mi to asi trochu jde a že mě to baví. A z mámy je teď můj největší fanoušek.

Věnoval jste se dříve i jiným sportům? Pokud ano, myslíte si, že vám to dnes pomáhá?

Ke sportu mě přivedla máma už jako malého kluka. Začal jsem plaváním, pak se přidal fotbal, florbal a další sporty. Nikdy mi to moc nešlo, ale nevzdával sjem se. Určitě mi to pomohlo, protože mi sporty v dětství daly jak kondiční, tak silový základ

Do dneška, když jsem na testech u doktora, tak se ukáže, že mám velký obsah plic a tomu vděčím právě třeba plavání. Zároveň motorické učení, které je v boxu potřeba, je mnohem snazší, když se člověk hýbe od malička.

Tip: Přečtěte si náš článek Jak vybrat sport pro děti, který je bude skutečně bavit. Sami uvidíte, jestli to bude box nebo třeba plavání.

Box

Kdy jste se rozhodl, že se chcete stát profesionálním boxerem?

Určitě to nebylo ze dne na den. Nějakým způsobem se to vyvíjelo. Pamatuji si, když jsem jezdil ještě na amatérské zápasy, dostával jsem myslím 1 500 korun za zápas. Byl jsem z toho nadšený, že za sport, který mě baví můžu vlastně dostávat i nějaké peníze.

Vyloženě profesionální box se z toho vyvinul až s nějakými úspěchy, kdy se i ohodnocení za zápas navýšilo. Tím, že jsem zápasil v zahraničí a se světovou špičkou, musel jsem se rozhodnout, že budu jenom boxovat, abych se mohl pořádně připravovat.

Jaký je váš největší profesionální úspěch?

Těch je víceméně víc. Určitě nemám jeden, kterého bych si cenil nejvíc. Úspěch je ale už jen to, že můžu dělat, co mě baví a čas a investice se mi vrací.

V hlavě mám jednu výhru ve Francii. Přijel jsem na zápas jako outsider a podařilo se mi porazit šampiona a získat titul WBF nad neporaženým šampionem. To mě katapultovalo do světového žebříčku, kdy jsem byl 25. na světě. Díky tomu jsem přesedlal na profesionální box. 

Svým způsobem jsou pro mě ale úspěchy i zápasy, které jsem prohrál. Jet do Afriky a zápasit o titul o mistra světa je velký úspěch, i když jsem nevyhrál. Beru to jako obrovský úspěch pro mě i ty, kteří jsou na té cestě se mnou.

Takových průběžných zápasů na výběr je spoustu. Vybaví se mi určitě zápas v MMA ve vyprodané O2 Aréně, můj třetí zápas v boxu, kdy jsem jel jako potrava do Anglie a podařilo se mi vyhrát, pyramida v K1 v Moldávii, kdy jsem se stal šampionem, zisk českého titulu… Nikdy mi to nikdo nevezme a vždycky už to tam bude napsaný.

Jak podle vás pracuje perfektní trenér boxu? Co je pro vás u něj nejdůležitější?

Trenér mi musí lidsky sedět a musím s ním sympatizovat. I kdyby to byl nejlepší trenér na světě, pokud bychom si nesedli lidsky, nemohlo by to za mě fungovat.

Dobrý trenér pracuje jak s hlavou, tak s celkovou tréninkovou morálkou a procesem. Dokáže pomoci s taktikou. V Česku se to moc nerozlišuje, ale ve světě jsou jednak trenéři a druhak koučové. 

Za mě musí mít v sobě každý trenér trochu kouče, aby dokázal svého svěřence motivovat, rozebrat co dělá dobře a špatně, na co zaměřit, co dělat v tréninku a zápase, komounikovat. Hlavně ho musí znát a vědět, kdy je potřeba ho nabudit a kdy naopak zklidnit.

Těch faktorů je strašně moc a dobrý trenér musí splňovat mraky věcí. Já mám zatím štěstí, že jsem natrefil na správné lidi, se kterými nám to funguje.

Sám máte bakalářský titul v oboru trenérství. Chtěl byste se jednou trenérem stát?

Do budoucna by mě ta vize bavila. Být trenérem by se mi líbilo, ale do té doby, než ukončím aktivní sportovní kariéru se nechci zaměřovat na jiné lidi. Nechci být na úkor vedení tréninků vyřízený, ale moct nechat na tom svém všechno.

Teď mi by trénování ostatních asi vzalo drive. Ale do budoucna, pokud si budu myslet, že mám co předat a někdo bude mít zájem, tak budu jedině rád, když se to podaří.

Není to tak dlouho, co se vám narodila dcera. Dokážete si představovat, že ji jednou budete v boxu trénovat?

Haha, moc ne. Nejsem moc zastánce ženského boxu, i když to samozřejmě nikomu nevyvracím. Ale pokud to bude moc dceru bavit, samozřejmě ji budu podporovat. Budu jí klidně i trénovat, ale určitě jí k tomu nepovedu. 

Myslím si, že je spousta dalších sportů, které mohou holky dělat a určitě si nemyslím, že box je ideální pro dívku, ať už ze zdravotního nebo estetického hlediska. Těch faktorů je tam víc. Vím, co to obnáší a asi nechci, aby to všechno absolvovala.

Box pro holky

Co děláte kromě boxu? Máte nějaké koníčky?

Mám rád obecně sport, takže když mi zbyde energie, jdu si zasportovat. Rád hraju fotbal a baví mě víceméně všechny sporty. Když jsem unavený, tak zase pasivní odpočinek, třeba u televize.

Samozřejmě taky čas s rodinou. Nezbývá na ní moc času a když mám volný čas, chci ho věnovat právě jí.

Určitě jste dnes pro mnoho mladých nadějí inspirací. Co obnáší cesta k profesionálnímu boxu?

Úplně nevím, jestli jsem inspirací. Ale určitě se o to můžu pokoušet a těšilo by mě, kdybych byl. Co se cesty k profesionálnímu boxu týče, za prvé si myslím, že je potřeba mít nějaký background v amatérském boxu. 

Mít za sebou zkušenosti, zápasy a až potom jít do profi sféry. Člověk musí mít pořádnou disciplínu a držet životosprávu. Důležitá je také morálka k tréninku a dobré zázemí, aby se z vás nestal otloukánek. To snad teď v Česku díky nově vzniklé amatérské stáji bude.

Myslím si ale, že ta cesta se snad ani nedá naplánovat a musí to samo vyplynout.

A kde začít? Kam by se měl budoucí boxer nebo boxerka vydat?

Jak jsem víceméně říkal už v předchozí otázce. Začít trénovat, držet si fyzickou kondici, sbírat zkušenosti a vybudovat si jméno. Vlastně ani nevím, jak se to stane.

Jak vypadá váš běžný tréninkový týden? 

Kromě boxu mám jsem povoláním policista. Což je super, protože chodím na směny. Musím být v dobré fyzické kondici, takže i v práci mám nějaké kondiční tréninky.

Jinak to vypadá tak, že když jsem na soustředění a mám celý týden tréninkový, jedu dvoufázové tréninky. Ráno většinou kondice a odpoledne boxerský trénink. K tomu třikrát týdně bývají sparingy a silové tréninky. 

Snažím se udělat asi 11 tréninkových jednotek týdně. To znamená od pondělí do pátku dva tréninky a v sobotu jedna a neděle je regenerační. Když chodím do práce, tak trénuju víceméně pořád, po práci, před prací. Zatím mě to ale baví, takže je to v pohodě.

Mění se tréninky v průběhu sezóny?

Boxerská sezóna v podstatě neexistuje. Pracuje se s vidinou nějakého zápasu, takže se to mění s ohledem na to, jak daleko je. Většinou to bývá tak, že na začátku se jedou velké kondiční a silové objemy, aby bylo z čeho čerpat. 

Postupně se zrychluje, ubývají objemy a soustředíme se na rychlost a intenzita. V době klidu, kdy nejsou zápasy, se věnujeme tomu, na co jindy není čas a pilujeme techniku.

„Když mám po zápase nebo není žádný v dohledu, tak já mám strašně rád sladké a samozřejmě si dám.“

Jak je to u boxerů se stravou? Musíte si dávat velký pozor, co jíte nebo si bez obav dopřejete pivo, burger či dort ke kávě?

V boxu zápasí podle váhových kategorií a před každým zápasem se váží. Moje kategorie je do 200 liber, což je nějakých 90,7 kilo. Zhruba měsíc před zápasem už to musím trochu stahovat a držet dietu, protože normálně mívám tak 94–95. 

Takže tak ten měsíc začnu víc řešit životosprávu, samozřejmě i omezovat alkohol. Snažím se jíst zdravě, aby byla energie a tělo fungovalo tak, jak má. 

Když mám po zápase nebo není žádný v dohledu, tak já mám strašně rád sladké a samozřejmě si dám. Pivo mi zrovna moc nechutná, ale mám zase rád víno.

Je nějaká vrozená dispozice, bez které se boxer neobejde?

Myslím si, že spousta věcí se dá vytrénovat. Dá se naučit i nebojácnost vůči úderům. Sám si pamatuji, že jsem se úderů strašně bál a otáčel jsem se.

Jediné, co si myslím, že se nedá vytrénovat je bojovné srdce. Znám spoustu boxerů, kteří byli výborní technicky a silově, ale chyběl jim tam kousíček rvavosti a to je stálo výhry.

Je podle vás v boxu důležitější talent nebo dřína?

Určitě dřina. Já jsem zářný příklad. Myslím si, že zase tolik talentu nemám, ale díky práci jsem se dostal na úroveň, kde jsem. Ve finále si myslím, že spoustu talentovaných lidí pohořelo právě na tom, že jim to šlo a nebyli zvyklí tolik dřít. V pozdějších letech je to dohnalo, protože ti kluci, kteří si to museli vydřít je najednou přeskočili.

Máte na srdci ještě něco, co byste chtěl našim čtenářům říct?

Asi jenom to, že bych byl rád, kdyby se smylo klasické stigma, že je box sport hlupáků, protože to určitě není pravda.

Chcete si box také vyzkoušet a jednou hrát třeba jako Vasil? Najděte si na refcoach svého trenéra boxu

Chcete začít sportovat? Najděte trenéra a dejte stop výmluvám.

Najít trenéra
Odebírejte náš newsletter!

Zadejte vaší e-mailovou adresu a my vás budeme průběžně informovat o novinkách ze světa refcoach.